Březen – na úřad vlezem. To už naštěstí díky elektronickým podáním tak úplně neplatí. Tak či tak je ale tento měsíc spojen s povinností podávat daňové přiznání.
Kdo je povinen podat daňové přiznání?
-
OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná podává daňové přiznání téměř vždy. Výjimkou jsou situace, kdy:
- příjmy OSVČ na hlavní činnost nepřesáhly 50 000 Kč,
- příjmy OSVČ nepřesáhly 20 000 Kč, pokud má k tomu i výdělek ze zaměstnání.
Délka trvání SVČ nerozhoduje. Daňové přiznání se podává, i kdyby SVČ trvala jen 1 den v roce (za předpokladu splnění výše uvedených podmínek).
POZOR: I když OSVČ nevznikne povinnost podat daňové přiznání (např. na vedlejší činnost nedosáhne příjmu 20 000 Kč), musí podat přehledy na sociální a zdravotní pojištění a to i v případě, kdy by byly nulové.
-
Zaměstnanec – zaměstnanec na hlavní pracovní poměr má povinnost podat daňové přiznání v případě, že:
- je zároveň OSVČ (viz bod č. 1),
- měl během roku jakýkoliv souběžný příjem např. na DPP či DPČ, tzn. že měl tyto příjmy během alespoň jednoho měsíce najednou,
- měl jiné příjmy převyšující 20 000 Kč (např. z pronájmu, kapitálového majetku),
- měl příležitostný příjem převyšující 50 000 Kč.
-
Student, důchodce, rodič na mateřské či rodičovské dovolené, OBZP, zaměstnanec na DPP či DPČ, uchazeč o zaměstnání v evidenci ÚP – pro tuto skupinu platí stejná pravidla jako pro zaměstnance na HPP.
-
Poplatník paušální daně – ačkoliv paušální daň slibuje zejména menší byrokracii pro její poplatníky, ne vždy je možné se podání daňového přiznání vyhnout. Poplatník paušální daně musí DP za rok 2024 podat v případě, kdy:
- jeho příjem byl vyšší než 2 000 000 Kč a stal se tak plátcem DPH,
- měl jiné příjmy převyšující 20 000 Kč (např. z pronájmu, kapitálového majetku), či příležitostný příjem převyšující 50 000 Kč,
- měl příjmy ze zaměstnání – výjimkou je pouze zaměstnání na DPP s výdělkem nepřesahujícím 10 000 Kč, kde byla uplatněna srážková daň.
Ve většině případů se ale poplatníci paušální daně běhání po úřadech vyhnou.
Kdy se vyplatí podat daňové přiznání (i když to není povinné)?
V zásadě platí, že se daňové přiznání vyplatí podat vždy, když byl poplatník část roku zaměstnaný a část roku ne. Jsou to tedy např. tyto situace:
- rodič nastoupil např. od září na mateřskou dovolenou, před tím pracoval,
- důchodce si několik měsíců v roce přivydělával,
- zaměstnanec byl např. do října zaměstnán, nyní je v evidenci ÚP nebo je OBZP,
- poplatník daně byl do června studentem, od září do prosince pracoval, nyní je nezaměstnaný
- atd.
Vždy se bavíme o situacích, kdy na začátku nového roku není poplatník zaměstnán a nemůže si tedy požádat o roční zúčtování daně. Zároveň ale daňové přiznání ze zákona podávat nemusí. V těchto výše uvedených případech je totiž v podstatě zaručena daňová vratka (její výše závisí na výši výdělku a dalších skutečnostech), proto rozhodně vyplatí si daňové přiznání podat, i když nemusíš.
Chceš řešit tvou konkrétní situaci? Neváhej mě kontaktovat, ať máš jasno, zda se tě daňová povinnost týká nebo zda se ti podání daňového přiznání vyplatí.
